SMP CZ prováděla rekonstrukci mechanicko-biologické čistírny odpadních vod města Mariánské Lázně, přesněji se jednalo o rekonstrukci energetického hospodářství v prostoru kalového a plynového hospodářství. Investorem je Chevak Cheb. Rekonstrukce začala v dubnu 2017 a dokončena byla v lednu 2019.

SMP CZ bylo lídrem ve sdružení zhotovitele a zajišťovalo stavební část celého projektu. Druhý člen sdružení K&K TECHNOLOGY zajišťoval kompletní technologické vystrojení a elektrotechnologickou část projektu. Celý projekt byl rozdělen na části 1-4 s naplánovanými termíny předání tak, aby čistírna zůstala v průběhu jednotlivých etap v provozu.

Původní stav

Vzhledem k neúčinnému míchání vyhnívacích nádrží VN1-4 nebylo v podstatě možné využít strojního zahuštění přebytečného kalu a zpracovávat flokulantem vysrážený a strojně koncentrovaný přebytečný kal. Ve vyhnívacích nádrží pak docházelo k vynášení takto zpracovaného kalu k hladině a tvorbě rosolovitého „stropu“, který byl pak v době náhlé zvýšené produkce bioplynu v nádrži zvedán. Přebytečný kal bylo tedy nutno zpracovávat vyřazováním před usazovací nádrže USN5-6. Zvýšené zatížení usazovací nádrže společně s nevhodným geometrickým uspořádáním nádrže způsobovalo značné úniky kalu do biologického stupně.

Nový stav

Na začátku projektu byly provedeny nové trubní rozvody pro kalové a plynové hospodářství tak, aby byla zachována částečná provozuschopnost čistírny odpadních vod. Jednalo se o nové potrubní trasy vyhnilého, zahuštěného a primárního kalu, potrubí provozní a topné vody společně s koncovou šachtou. Byla realizována rekonstrukce uskladňovací nádrže USN6 o průměru 10 m, která původně sloužila jako plynojem.

Dle projektu se předpokládala sanace vnitřních povrchů a z vnitřní strany nádrže pak provedení vybetonování nové vnitřní železobetonové stěny a dna, a tím vytvoření nové vodotěsné konstrukce uvnitř nádrže. Po diagnostice nádrže bylo však rozhodnuto nádrž pouze sanovat. Vnější stěna nádrže byla obložena obkladem z trapézového plechu a její vystrojení provedl technolog. Obdobným způsobem se rekonstruovala i sousedící nádrž USN5, jen s tím rozdílem, že tady se nová přibetonávka uvnitř nádrže.

Současně s rekonstrukcí uskladňovacích nádrží probíhaly stavební práce a úpravy v dvoupodlažní strojovně, která nádrže spojuje. V té probíhaly bourací práce podlah a sanace stěn, dodávka nového schodiště, nové lité podlahy a vzduchotechniky.

Po demolici vyhnívacích nádrží VN1-4 je na jejich místech nově zrealizovaný anaerobní reaktor. Jedná se o kruhovou monolitickou železobetonovou nádrž s vnitřním průměrem 22 m a výškou 7,25 m, stropní deska je podepřena vnitřním sloupem. Do stropu reaktoru byl kotven membránový plynojem, který je součástí dodávky technologa.