Společnost SMP CZ prováděla rekonstrukci koruny hráze a opravu návodního líce na vodním díle Kružberk. To se nachází na řece Moravici a zadržuje až 35,5 milionů m3 vody.
Vodárenská nádrž na řece Moravici u Kružberka byla vybudována v letech 1948 až 1955 jako první údolní nádrž v povodí Odry. Původní záměr převážně energetického využití průtoků Moravice byl přes úvahu o nalepšení průtoků pro zásobení ostravského průmyslu vodou s ohledem na rostoucí potřeby pitné vody změněn na využití pro vodárenské účely. Po vybudování výše ležící nádrže Slezská Harta, s níž nádrž Kružberk úzce spolupracuje v kaskádě, plní následující úkoly: zajištění dodávky surové vody po vodárnu v Podhradí v dostatečném množství i kvalitě, nalepšování průtoků na Moravici, Opavě a Odře a vytvoření lepších podmínek pro život v tocích a umožnění průmyslových odběrů z nich.
Průběh prací
Součástí prací byla demolice stávající komunikace, chodníků s veškerými vrstvami a krajníky, nosných prvků koruny hráze – chodníkových konzol, žeber a mostů a betonového zábradlí na koruně. Jednalo se o kompletní rekonstrukci včetně nového odvodnění v koruně hráze a na mostech. Vzhled koruny a její parametry zůstaly zachovány. Došlo pouze ke změně povrchu komunikace z kostek na asfalt. Nové betonové zábradlí, které si zachovalo stejný architektonický ráz, bylo osazeno zabudovaným LED osvětlením pro nasvícení chodníků na vzdušné i návodní straně. Strojovny prošly rovněž rekonstrukcí. Ve strojovnách na blocích č. 10 a č. 16 byly rekonstruovány vnitřní prostory – bylo sanováno zdivo, podlahy a výmalby a všechny strojovny byly zrekonstruovány zvenčí – fasáda, sanace zdiva, nové střechy.
Další součástí rekonstrukce byla strojovna návodních uzávěrů, která je situována mimo hráz vodního díla a nachází se v zářezu ze strany směrem od města Vítkova. Zde došlo k rekonstrukci vnitřních prostor (sanace železobetonu, opravy podlah a výmalby) a opravě vnějšku (nové odvodnění okolo objektu, střecha a fasáda). Další stěžejní prací byla sanace návodního líce hráze. Nejvíce namáhaný pás betonu, který degradoval vlivem povětrnostních podmínek a kolísáním hladiny vody v nádrži, byl odbourán do hloubky cca 10 cm a byl proveden stříkaný beton. Těsnicí klíny na dilatacích prošly opravou tak, že došlo k demolici těsnicího klínu, výměně izolace, opětovné betonáži a zainjektování.
Práce na vodním díle byly započaty v srpnu 2015, kdy došlo k uzavření komunikace procházející přes hráz. Jako první bylo nutné postavit konstrukce lešení, které sloužily pro zachycení případného stavebního materiálu nebo sutě a také pro volný pohyb obsluhy vodního díla.
Postup výstavby byl etapizován na stavebně-demoliční práce, dilatace 1-10, 16-23, mostní pole 14-15, 12-13 a 11.
Konstrukce lešení v dilatacích 1-10 návodní strany byla řešena jako lávka na konzolách procházející cca 3 m pod spodní hranou římsy. Lávka byla průběžná a pokračovala kolem strojovny č. 10, kde končila a byl volný výlez na mostní pole. Při realizaci další etapy dilatace 16-23 byla použita tatáž lávka, která byla nejprve demontována z polí 1-10 a přesunuta na tato pole. Konstrukce lešení pod mosty byla řešena jako fasádní lešení kolem pilířů propojené příhradovou lávkou. Toto lešení rovněž sloužilo pro sanaci mostních pilířů a jako komunikační cesta při realizaci úložných prahů mostu.
Po montážích lešení došlo k demoličním pracím. Jako první bylo odstraněno vozovkové souvrství a chodníky, poté bylo demontováno betonové zábradlí. Následovalo odstranění konzol na návodní a vzdušné straně hráze. Na návodní straně byly konzoly pro lepší demontáž příčně nařezány. Na vzdušné straně byla situace o něco složitější, protože konzola byla součástí žeber, která ji podpírala. Při zahájení prací bylo zjištěno, že žebra nejsou dostatečně vyztužená a hrozí nebezpečí jejich pádu. To bylo nepřípustné obzvláštně v úrovni nad strojovnami, proto se zvolil postup demolice do závěsných van. Před započetím demolice mostů muselo dojít k přeložení transmisí segmentů, ty musely být v provozu i po dobu realizace oprav. Přemostění bylo realizováno pomocí HEB profilů. Mosty byly demolovány podélným naříznutím nosníků vždy po třech kusech a následně jako celek vyzvednuty pomocí jeřábu a transportovány nákladními automobily na skládku. Úložné prahy byly demolovány obdobně jako žebra na vzdušné straně. Betonářské práce byly započaty ihned po dokončení demoličních prací. Pro výstavbu nové koruny hráze bylo nutné na vzdušné straně namontovat lávky pro podepření bednění. Teprve poté mohlo dojít k montáži bednění žeber kolmých k ose hráze. Betonáže koruny probíhaly ve třech etapách. Nejprve došlo k vybetonování žeber na vzdušné straně, dále probíhala betonáž koruny a následně betonáž spádové vrstvy.
Betonáže na mostních polích byly omezeny přístupem, veškerý těžší materiál, bednění a výztuž bylo nutné dopravovat jeřábem. Než mohlo dojít k montážím bednění, musely se instalovat konzolové lávky kolem pilíře ze vzdušné strany a na nich podlaha v úrovni spodní hrany úložných prahů, která sloužila pro pohyb pracovníků okolo pilířů, ale hlavně jako bednění vysuté části úložných prahů. VSTI nosníky byly uloženy na elastomerová ložiska a zaklopeny deskami Cetris, které sloužily jako ztratné bednění. Krajní VSTI nosníky byly při výrobě osazeny pouzdry pro uchycení bednění železobetonové desky, které později posloužilo jako bednění říms na mostech.
Po vybudování koruny hráze a mostních polí došlo k zpřístupnění komunikace pro mechanizaci z obou stran a ulehčení koordinace prací. Římsy na koruně a mostních polích byly budovány ihned, jakmile to technologický postup dovolil. Bednění bylo montováno do pouzder, která zde byla umístěna už při betonáži koruny hráze. Betonáže římsy probíhaly v dilatačních celcích v závislosti na dokončování koruny hráze. Jako poslední byla prováděna montáž zábradlí, zemní práce na předpolích a pokládka živičných vrstev. Veškeré ostatní práce jako osazení nových nivelačních bodů v chodnících, nové střechy, fasády a elektroinstalace probíhaly v koordinaci s prováděním nové monolitické konstrukce.
Při sanaci návodního líce bylo v prvé řadě nutné namontovat konstrukce lešení kolem strojoven č. 10 a č. 16 a kolem pilířů přelivných bloků. Lešení bylo realizováno jako fasádní lešení na konzolách. Ostatní sanované plochy byly obsluhovány z lešení umístěného na ukotvených plovoucích pontonech. Nejprve bylo nutné odbourat degradovanou vrstvu betonu. Jednalo se o plochu probíhající přes celou délku hráze v pásu 4 m na výšku a v tloušťce cca 10 cm. Tato plocha byla omyta vysokotlakým vodním paprskem a pomocí nerezových kotev na ni byla fixována kompozitní plošná výztuž s oky 10 x 10 cm a průměrem 8 mm. Sanace strojoven č. 10, 16 a pilířů přelivných bloků byla provedena obdobně jako sanace typu B. Aplikace torkretů byla prováděna z lešení na pontonech. Všude tam, kde by ponton nebyl dostatečný z hlediska prostoru, byla aplikace realizována pomocí zavěšeného koše a jeřábu. Sanace klínů na dilatacích byla provedena betonáží po výškových etapách cca 3 m. Veškeré sanované plochy byly opatřeny nátěrem pro sjednocení vzhledu a ochraně betonových konstrukcí.
Obnovená hráz bude sloužit další desítky let nejen k zadržování zdroje pitné vody, ale bude využívaná jako místní komunikace a jako atraktivní cíl pro turisty.
