Pozemní stavby

Společnost SMP CZ prováděla stavební úpravy tělocvičny na třídy základní a mateřské školy. Cílem bylo rozšíření kapacity školky, vytvoření učebny výtvarné výchovy a prostor pro družinu. Do původního objektu bylo vloženo jedno patro, přidána větší okna a opravena fasáda.

SMP CZ realizovala rozsáhlou přestavbu sportoviště v Dobřanech na jižním Plzeňsku. Jedná se o krytou hokejbalovou halu, teprve druhou v České republice.

Hokejbal má v Dobřanech velkou tradici. Klub slaví skvělé výsledky a sbírá významné úspěchy. Proměna areálu byla proto zaměřena především na jeho rozvoj. Dnes je staré hřiště už minulostí. Byla vybudována tribuna, střídačky, zázemí a střecha.

Nový objekt hokejbalové haly se nachází na severní hranici areálu v blízkosti ulice Sportovní. Až 50 sportovců a členů jejich realizačních týmů zde může sledovat 240 sedících a 80 stojících diváků. Hala nemá stěny, a tak ji sportovci berou stále jako venkovní s tou výhodou, že mohou hrát i v dešti.

Architektonické řešení využívá svažitosti terénu a zasazuje stavbu částečně do země, a proto je do každého patra umožněn vstup z terénu. Spodní stavba je z vnějšku tvořená lícovaným cihelným obkladem nebo přizdívkou, horní stavba je naopak vzdušná, tvořená zámečnickou konstrukcí a trapézovým plechem (střecha).

Stavba je dvoupodlažní. Spodní patro tvoří herní plocha, komunikace, sklady, technická místnost a zázemí atletického areálu a horní patro slouží jako tribuna. Úroveň podlahy (hrací plochy) v 1. nadzemním podlaží navazuje v severozápadním cípu stavby na úroveň ulice Sportovců, odkud je také umožněn servisní vstup. Stavba sklonem střechy a sklopením severní fasády respektuje vnitřní diváckou tribunu a hmotově vytváří kosý kvádr, který optimálně využívá vnitřní prostor a minimalizuje velikost stavby. Hlavní vstup, který je na východní fasádě u hlavního vstupu do areálu a především v blízkosti vstupu do šaten sportovců, bezbariérově zpřístupňuje spodní úroveň tribuny v 2. nadzemním podlaží a přes schodiště sportovní plochu v 1. nadzemním podlaží. Zázemí sportovního areálu má samostatný vstup na východní fasádě u areálové komunikace. Jižní fasáda umožňuje po posunutí výkladců průhled na hrací plochu, čímž je vytvořena venkovní jižní tribuna na stání.

Ostatní menší stavební objekty, tzn. nové parkoviště, atletický ovál s tartanovým povrchem, multifunkční hřiště pro míčové hry, pískové doskočiště, prostor pro vrh koulí a další atletické disciplíny, jsou umístěny přibližně na místech, které k tomuto účelu sloužily původně a jsou připraveny pro další pravidelné návštěvníky, zejména 500 žáků místní základní školy. Prostor je samozřejmě určen i ke sportovnímu vyžití široké veřejnosti, a tak nechybí ani dětské hřiště pro nejmenší s houpačkami a prolézačkami.

Výstavba nové tělocvičny byla zahájena demoličními pracemi v dubnu 2018 a byla předána k užívání v srpnu 2018 tak, aby nový školní rok začal v nové tělocvičně, což se k velké spokojenosti zadavatele, obce Vejprnice, podařilo. Bezbariérový přístup a nově vybudované zázemí zlepší podmínky a navýší možnosti školy v práci nejen s hendikepovanými školáky.

REALIZACE

Na místě původní tělocvičny byla navržena tělocvična nová o půdorysných rozměrech 30,40 x 20,30 m, světlé výšce 8,40 – 8,65 m a výšce pod průvlaky 7,25 m. Tělocvična navazuje na stávající spojovací krček, který byl k tělocvičně připojen zhruba v polovině delší strany a ke kterému byly v sousedství tělocvičny přistavěny zděné přístavby.

Konstrukční systém nové tělocvičny byl navržen jako železobetonový prefabrikovaný montovaný skelet opláštěný stěnovými a střešními sendvičovými panely.

Nosnou konstrukci tělocvičny tvoří železobetonové prefabrikované sloupy v osových vzdálenostech 5 m a rozponem 19,8 m vetknuté do kalichových patek. Opláštění bylo provedeno ze stěnových sendvičových panelů – ocelové plechy z vnitřní a vnější strany s povrchovou polyesterovou úpravou, vyplněné tepelnou izolací PIR (λ = 0,018W/m²K), kotvené k železobetonovým sloupům nosného skeletu, popř. kolem okenních otvorů k ocelovým paždíkům a ocelovým úhelníkům v místech styku obvodového pláště se zděnou dělicí stěnou spojovacího krčku. Ocelové paždíky, kotvené k železobetonovým sloupům, tvoří také pomocné konstrukce některého interiérového zařízení tělocvičny.

Střešní konstrukci tvoří prefabrikované sedlové vazníky. Vazníky jsou ukládány do vidlic sloupů na rozpon cca 19,8 m. Po obvodu jsou na kalichy patek osazeny základové prahy a ve střešní rovině na záhlaví sloupů střešní nosníky. Střešní plášť haly se skládá z trapézového plechu a izolačních vrstev. Konstrukce střechy haly byla provedena ze střešních sendvičových panelů kotvených do železobetonových střešních vazníků sestávajícími z interiéru trapézovými plechy s polyesterovou povrchovou úpravou a tepelné izolace PIR (λ = 0,018W/m2K) a z vnější strany opatřené PVC fólií, která je součástí panelu z výroby. Skladba střechy přístaveb spojovacího krčku je řešena železobetonovým stropem s parozábranou a pojistnou hydroizolací z SBS modifikovaného asfaltového pásu. Tepelná izolace je z tepelněizolačních klínů ze stabilizovaného pěnového polystyrenu kašírovaných pásem z oxidovaného asfaltu v tloušťce 160-320 mm (S2), 200-300 mm (S2´) a střešní krytinu tvoří pás z SBS modifikovaného asfaltu s břidličným posypem. Byly použity akustické obklady stěn i stropu zajišťující dostatečnou neprůzvučnost.

Povrchy podlah jsou v tělocvičně řešeny speciální sportovní podlahou s litým PUR povrchem včetně broušeného nátěru na záklopu z vodovzdorné překližky 4PD na trojitém lepeném roštu. v přístavbách krčku jsou použity těžké plovoucí podlahy s tepelnou polystyrenovou izolací. Ostatní nášlapné vrstvy jsou provedeny z keramické dlažby.

Součástí realizace byly i dispoziční úpravy spojovacího krčku mezi školou a tělocvičnou. Po rekonstrukci se zde nacházejí šatny hochů a dívek, sprchy, které jsou vždy přístupné z jednotlivých šaten a z chodby, hygienické zázemí a úklidová komora.

Do menší přístavby spojovacího krčku byl přesunut kabinet tělesné výchovy, do kterého se vchází přímo z tělocvičny. Ve druhé větší přístavbě byl řešen nový bezbariérový vstup do tělocvičny- zádveří, ze kterého je přístup do nové záchodové kabiny pro osoby se sníženou schopností pohybu. Chodba je spojena otvorem bez dveří přímo s chodbou krčku, kde byl vytvořen i přístup do nové šatny se sprchou.

Na sklonku roku 2016 realizovala SMP CZ zastřešení parkovacího objektu Klatovské nemocnice. Investorem byla Klatovská nemocnice. SMP CZ  byla vedoucím sdružení a druhým členem byla firma Medisolve Medical Solutions.

Účelem stavby bylo zastřešení stávajícího garážového objektu s celkovou kapacitou 212 parkovacích míst, který byl realizován v roce 2012. Během provozu však docházelo k zatékání vody, především z tajícího sněhu, do nižších pater a zároveň k namrzání pojezdové plochy na horní parkovací ploše, a tím k omezenému počtu parkovacích míst. Samotný parkovací objekt se kompletně nachází uvnitř areálu Klatovské nemocnice. Jedná se o železobetonový třípodlažní skelet doplněný na obou štítech železobetonovými tubusy schodišť a výtahem. K západní podélné stěně jsou přisazeny šikmé rampy pro příjezd do jednotlivých podlaží a na střechu.

Nové zastřešení je po stránce architektonické navrženo s obloukovou ocelovou konstrukcí. Ocelová konstrukce zastřešení má hlavní vazby navrženy v systémové modulaci stávajícího parkingu. Ten je 13 x 5,3 m, krajní pole 5,64 m. Celková délka je tedy 81,18 m. V příčném směru je modulový systém 5,09 + 6,80 + 5,09 = 16,98 m. Obloukové zastřešení má poloměr 45 m. Vrchol je umístěn uprostřed rozpětí mezi krajními sloupy parkingu a rampy. Vazba se skládá z obloukové příčle a sloupů. Krytina z trapézového plechu je ze skružených plechů, takže celý dojem zastřešení je obloukový. Možnost nástavby na stávající železobetonový skelet byla posouzena staticky a posouzena projektantem skeletu.

Při realizaci bylo nutné provést několik úprav na objektu. Především šlo o zkrácení stávajících železobetonových prefabrikovaných prvků, na kterých je nové zastřešení ukotveno. Dalším příkladem je výměna protipožárních dveří ze střešních prostor. Součástí prací byla také úprava zdravotnětechnické instalace, elektronického protipožárního systému a silové elektřiny. Nově byly instalovány po celém zastřešení klempířské prvky a bleskosvody.

Podmínkou pro realizaci akce bylo nepřerušení provozu parkování v prvních dvou podlažích a jakékoliv narušení provozu komunikací v areálu nemocnice. To omezilo možnost montáže pouze ze samotné střechy objektu a přilehlých prostor z východní strany objektu, podél silnice I. třídy s nutnými zábory ploch.

Na klíčové cestě harmonogramu celé stavby byla výroba a následná montáž ocelové konstrukce. Vzhledem k termínu předpokládané realizace a lokalitě stavby byly však rozhodující klimatické podmínky. Ty již během prosince nedovolovaly stoprocentní nasazení pro montáž ocelové nosné konstrukce a krytiny z trapézových plechů. To vše mělo za následek prodloužení termínu dokončení až na začátek roku 2017.

Celkově se jednalo o poměrně náročnou akci z důvodu realizace v zimním období, a to jak z hlediska organizace prací, tak z hlediska zajištění bezpečnosti práce.

Stavba byla prováděna pro město Klášterec nad Ohří. Součástí stavby byla rekonstrukce původního a přístavba nového lázeňského domu, výstavba obchvatové komunikace – lázeňské promenády a úpravy městského interiéru na náměstí Dr. Beneše.

Lázeňský dům je přízemní budova postavená v secesním stylu, přístavba je zděný jednopatrový objekt obsahující lázeňské provozy a bazén.

Výstavba dřevěné rozhledny na vrcholu Boubína v nadmořské výšce 1 362 m byla iniciována v roce 2004 zástupci mikroregionu Horní Vltavice – Boubínsko. Ten sdružuje obce Borová Lada, Horní Vltavice, Kubova Huť, Lenora, Nová Pec, Strážný, Zbytiny a města Volary a Vimperk. Ty, po několika letech úsilí, zajistily stavební povolení.

V podmínkách stavebního povolení bylo i rozhodnutí Ministerstva životního prostředí, které udělilo výjimku pro tuto stavbu, která se nachází v národní přírodní rezervaci Boubínský prales v Chráněné krajinné oblasti Šumava.

Stavba byla zahájena v červenci 2004. Protože bylo nutné dopravit na vrchol Boubína desítky tun kulatiny, betonu, pomocných konstrukcí, zvolili pracovníci ten nejšetrnější způsob dopravy materiálu, a to kombinaci lesní lanovky a koňské síly. Díky pracovníkům Lesů české republiky, kteří instalovali lanovku mezi nejvyšším bodem severní boubínské cesty a rozcestníkem turistických cest pod vrcholem Boubína, mohl být materiál dopraven bez sebemenších škod v nejstrmější části dopravní cesty. Zbylou dopravu po hřebenové turistické cestě obstaraly koně s přívěsem.

V rámci tzv. nulté etapy si pracovníci stavby připravili a opracovali nosnou dřevěnou část rozhledny v areálu Radotínského přístavu, kde SMP CZ měla jednu ze svých základen. Všechny prvky z dřevěné kulatiny zde byly opracovány, včetně upravených styčníkových zakončení a délek tak, aby každá stěna rozhledny mohla být sestavena naležato. Vlastní práce na stavbě, tzv. první etapa, obsahovaly postavení základových patek. Jednalo se o 4 železobetonové základové patky půdorysných rozměrů 1,2 x 1,2 m provedených z betonu C25/30. Patky byly zahloubeny do skalního podloží, které je na vrcholu Boubína tvořeno žulovým masivem. Patky v nadzemní části byly obloženy šumavským sbíraným kamenem. Kotvení patek je řešeno pomocí čtyř tyčí DW Ø 15 mm vlepených do předvrtaných otvorů. Na dvě protilehlé kotevní tyče byla přišroubována převázka, která nesla kotevní šroub věže z GEWI tyče Ø 32 mm. Kotevní tyče byly vlepeny do pevné skály na délku minimálně 1 200 mm, v případě zvětšení počtu tyčí se mohla kotevní délka zkrátit. K takto připraveným základům je pak následně přikotvena celá dřevěná kostra rozhledny.

Ve druhé etapě byla realizována nosná konstrukce rozhledny. Aby bylo možno jednotlivé dřevěné prvky montovat a spojovat, bylo nutné v ose budoucí rozhledny postavit pomocnou věž z inventárního materiálu Layher s vlastní schodišťovou částí. Jediným mechanizačním prostředkem byl pro stavbu rozhledny elektrický vrátek poháněný elektrickou centrálou Honda o výkonu 5 kW, pomocí kterého byl všechen převážně dřevěný materiál zvedán do výše.  Stavba nosné konstrukce rozhledny z impregnované kulatiny prostředkem KORASITCK trvala 30 pracovních dní.

Veškerý materiál pro stavbu věže byl na vrchol Boubína dopraven lesní lanovkou. Jednalo se o 40 m³ dřeva, 12 m³ betonu, 3 tuny spojovacích prvků, barely vody a další materiál. Vodorovnou dopravu od lanovky k věži zajišťovaly koně z lesního závodu.

V závěrečné třetí etapě bylo uprostřed věže namontováno dřevěné schodiště. To vede až k hornímu ochozu, který je určen turistům k pozorování okolní krajiny. Podlaha ochozu byla sestavena z fošen tloušťky 50 mm. Investor nepovolil zastřešení věže, a proto zůstal ochoz bez ochrany.

Z důvodů zabezpečení vstupu na vyhlídkovou věž bylo provedeno opláštění rozhledny až do úrovně prvního nadzemního podlaží, ve kterém byly u vchodu do rozhledny osazeny dvoukřídlové dveře. Nad vstupními dveřmi byla provedena střecha chránící vstup na rozhlednu. Rozhledna byla na závěr stavby opatřena hromosvodem, který tuto 22 m vysokou dřevěnou konstrukci chrání před úderem blesku.

Stavba byla dokončena a úspěšně zkolaudována v prosinci 2004.

Po otevření rozhledny provedly Lesy České republiky úpravu přístupové cesty k rozhledně v délce cca 800 m, a tak je dnes rozhledna bezpečně přístupná turistům a poskytuje jim zážitek v podobě velebné vyhlídky do vnitrozemí až k Temelínu nebo na vrcholky hřebene šumavských pohraničních hor.

U stavby Základní školy ve Vejprnicích se jednalo o provedení nástavby 3. nadzemního podlaží na dvou učebních pavilonech, demolici a novou výstavbu propojovacího pavilonu, opravu a rekonstrukci prostor a technologií učebních pavilonů v 1. a 2. nadzemním podlaží.

Cílem bylo zvýšení kapacity o jedenáct tříd, z nichž dvě jsou uvažovány jako speciální. Základní škola má nyní osmnáct kmenových učeben.

Renovované budovy byly architektonicky sjednoceny s ostatními objekty základní a mateřské školy. Stavba probíhala za provozu, kdy pouze po nezbytně nutnou dobu byl vždy jeden učební pavilon uvolněn, vystěhován a po provedení stavebních a technologických prací opět zprovozněn. To vyžadovalo velkou zodpovědnost z hlediska zpracování plánu organizace výstavby tak, aby byly vždy a v každém okamžiku splněny veškeré podmínky bezpečnosti všech uživatelů základní a mateřské školy.

Zájmová lokalita se nachází na jižním okraji obce Zbuzany v nezastavěné části obce. Z východní strany je ohraničena silnicí III /0059 Zbuzany-Choteč. Ze severní strany lokalita navazuje na již realizovanou výstavbu I. etapy, včetně realizované dopravní infrastruktury. Středem území I. etapy výstavby je vedena dvojice místních obslužných komunikací (ulice na Hlinkách a ulice Slunečná). Ze západní strany je lokalita ohraničena pozemkem č. 626 ve vlastnictví obce Zbuzany. V jihozápadní časti je lokalita ohraničena pozemkem č. 149/81 v soukromém vlastnictví.

Vlastní návrh urbanistického a architektonického řešení lokality a návrh parcelace byl proveden firmou AGA – Letiště ve spolupráci s investorem stavby. Předmětná lokalita počítá se situováním 67 stavebních parcel pro výstavbu rodinných domů.

Účelem stavby bylo vybudovat dopravní a technickou infrastrukturu pro plánovanou výstavbu 67 rodinných domů.

Základní dopravní skelet řešeného území tvoří systém místních obslužných komunikací s šířkou uličních prostorů 13 m. Tyto základní komunikace jsou navzájem propojeny a vytínají v oblasti veřejné prostranství pro umístění centrální parkové úpravy.

Na základní dopravní skelet navazují zklidněné komunikace, které jsou řešeny jako komunikace se smíšeným provozem chodců a vozidel (obytné zóny). Komunikace řešené jako obytné zóny s sebou přináší výrazné zvýšení komfortu bydlení. Hlavním důvodem zřízení obytné zóny byla snaha o zvýšení bezpečnosti provozu a posílení nebo zdůraznění pobytové funkce nad funkcí dopravní na komunikacích s malým dopravním významem.

Jednosměrné ulice obytné zóny mají šířku uličního prostoru 6,50 m a obousměrná ulice obytné zóny 8 m. Stavba zahrnovala přípravu území, tj. sejmutí kulturních vrstev půdy a kácení dřevin v nezbytném rozsahu.

V rámci stavby byly provedeny komunikace a zpevněné plochy, splašková a dešťová kanalizace včetně vsakovacího objektu, vodovod, veřejné osvětlení, plynovod STL, objekt tříděného odpadu, společné pilíře (plyn + elektro) a ohumusování včetně sadových úprav. Splašková kanalizace, dešťová kanalizace, vodovod a STL plynovod byly řešeny včetně přípojek.